" " Charlie Chaplin

Listopad 2015

Info

29. listopadu 2015 v 17:33 | Just Blaze |  "Názory"
Ahoj všichni,

měl bych pro Vás pár informací, které jsou pro mě důležitý a většině pravděpodobně přijdou zbytečný. Včera se totiž udál určitej milník! Můj profil navštívil rekordní počet lidí, nevím, jak je to možný, jestli nějaká chyba toho počítadla… Každopádně, teď se podržte!

Přesný číslo je:

Chvíle napětí… 141

Vypil jsem na oslavu pár lahví jantarovýho piva od Bernardu. Pokud máte rádi dobrý pivo, tak tohle zrovna nedoporučuju, je zaprvé tmavý, což jsem nevěděl, i když mi to pak každej vysvětloval, že JANTAR = tmavá barva. A zadruhé bylo nějaký mírně sladší. Chápu, že možná řeknete, že sladký piva nejsou. Že třeba Kofola je sladká, ale víte, jak to myslím, ne?

No, ale vraťme se zpátky. Měl bych pro Vás pár informací:

1. Zkusím se podívat na počet návštěvníků i zítra, a pokud to číslo bude řekněme podobný, nebo aspoň se nebude lišit přibližně o 100 lidí, tak už to něco určitě znamená!

2. V tom případě, bych pak Vám všem, co budou mít jakýkoliv dotaz nebo požadavek, splnil jejich jakýkoliv dotaz nebo požadavek. Tedy pochopitelně v rámci možností. Fotka se mi sem nechce moc dávat, to jistě chápete. Jinak bych doufám měl snad vyhovět. Můžeme si vyměnit Instagram, můžeme spolu jezdit na dovolenou…

3. Pistě klidně komentáře k článkům, i když Vás třeba nebaví. S čímž ostatně počítám, protože se mnohdy nelíbí i mně samotnýmu.

4. Jinak jsem zatím porušil několik zásad mého desatera, měl jsem buchtu s asi tunou cukru, nevypnul jsem počítač, jak ostatně vidíte. Neviděl jsem žádnej film (právě ho stahuju), ještě víc spím a skoro jsem se dneska neusmál. Takže, když to tak shrnu, jsem si akorát četl knížku. Chce to prostě začít pozvolna, ne rázem přetočit svůj život!

5. Ok, takže navštěvujte moji stránku, dělá mi to radost! Jste hodní, že se tak obtěžujete a klikáte na ten odkaz. Pokud u mě ani nic moc nečtete, nevadí, poslouchejte hudbu. Pokud ani neposloucháte hudbu… jak říká Jirka Babica: "Tak nedělejte nic..."




6. A já si jdu dát ještě jedno pivo…

Pan Králík (3. část)

28. listopadu 2015 v 15:22 | Just Blaze |  Příběhy Alana Bondyho
Jak jsem slíbil, vkládám 3. a zároveň poslední část legendárního příběhu o panu Králíkovi. Nebál bych se říct, že je to zatím to nejlepší, co jsem kdy napsal a snažím se taky tímto dílem vyvrátit mýtus, že třetí díly bývají zpravidla nejslabší...





Homer

27. listopadu 2015 v 16:18 | Just Blaze
Našel jsem toho Homera, jak jsem vzpomínal. Je to už archivní kus, byl založenej roky v mým psacím stole! Tak jakej je?


Naposledy o sobě (asi)

26. listopadu 2015 v 22:33 | Just Blaze |  "Názory"
Ahoj, holky, ahoj, kluci. Chtěl bych se s Vámi podělit o jednu velmi nezajímavou věc, na kterou jsem nedávno přišel. Okey, přiznávám, že jsem nevěděl, o čem psát, a tak jsem seděl u počítače asi 12 minut a pak mě něco napadlo. To NĚCO je to, co mě rozesměje. Všiml jsem si, že mě nejvíc pobaví ty popisy lidí v profilu. Žádnej článek se tomu zpravidla už nevyrovná. A tak jsem si řekl následující… Napíšu si článek o sobě, co bych si o sobě napsal do profilu, aby to bylo zajímavý. Že je tam moc slova "sobě"? Nebuďte hned takoví detailisti! Mohl bych Vám vyprávět něco o mém působení ve škole, ale na to nejsem ještě zdaleka připraven a veselé to pro mě bude asi až za 5 let. Sleduju teď u toho zároveň online přenos fotbalu. Myslím to psaní. Taky jste si vždycky mysleli, že když je to "online", že je to video?

Dobře, nebudu zdržovat, jdeme na to…

Jsem kluk, což jste možná poznali z toho, že nepíšu "a" na konci většiny slov, nebo že píšu o klučicích věcech, třeba o detektivech. A taky, že moje hlavní postava bývá z 99,9 % muž, protože si jaksi neumím představit, jak se chová žena uvnitř. Moje vedlejší ženské postavy jsou proto pozorovány z dálky a nevíme, co si úplně myslí. No, a často jsou poměrně dost nezajímavé v porovnání s muži. Nechápu, jak mohla Agatha Christie vymyslet Hercula Poirota nebo naopak tam ten Švéd tu Lisbeth.

Hledám svoje místo. Učím se ovládat svoje emoce, nebo spíš je pochopit. Znáte takovou tu větu: "Důležitý je poznat sám sebe."? Tomu jsem se vždycky smál, jak poznat sám sebe? Vždyť se znám! Jak se můžu znát ještě líp? Vždyť jsem se mnou pořád! Přece vím, co udělám! Ale kde se rodí nápady? Teď ještě nevím, co napsat… a teď už mě něco napadlo! Před chvílí jsem to ještě nevěděl. To je trochu filozofie. Já se znám totiž jenom z minulosti. Ze záznamu, z toho, co si pamatuju. Takže ne z budoucnosti, ale z minulosti vím, jak se asi zachovám. A pokud vím, což je hlavně můj případ, že se nezachovám v určité situaci úplně dobře, a ta situace přijde, tak přece nikdy nemůžu tu situaci zvládnout, když myslím na to, že jsem ji minule zvládl blbě! Chápete? Ale vraťme se zpět. Poznat sám sebe? Myslím, že lepší je poznávat, než poznat. Poznat je už moc definitivní. Nebo ne, kašlu na to...

Baví mě všechno jenom chvilku. Chtěl jsem malovat. Namaloval jsem Homera podle předlohy z Googlu, docela se mi to i povedlo, ale to byl můj poslední obrázek na několik let. Chci víc číst, chci víc sportovat. Ale den se skládá ze vstávání, cestování, pak sezení na jednom místě několik hodin, únava, přijdu domů a nechce se mi už nic dělat. Tak si sednu, podívám se na Ano, šéfe, který jsem už stokrát viděl a jdu spát. To jsou mé dny přes týden. Škola z nás chce asi udělat pasivní, unavené a jednotné lidi. U mě se jim to daří. Za tmy tam a za tmy zpět. Ovšem, chyba je samozřejmě i ve mně, jsem moc línej.

Nějak se to proměnilo na depresi a lítost, co se dá dělat. Je to můj blog! Nechte mě!

Úsměv je vzácnej! Nedávno jsem seděl v autě naproti škole a pozoroval lidi, kdo z nich se ráno usmívá. A jeden člověk tam byl! Asi nějakej blázen. Normálně se smál, takže buď drogy, nebo alkohol. Vystoupil jsem z auta a šel s nimi. Připojil se do lajny zachmuřených lidí a jednoho závisláka. A jdeme všichni jako na porážku, už se to krátí. 50 metrů a jsme tam - padne na nás to důvěrně známé nevlídné místo s vrátným za posuvnými dveřmi. Ale tentokrát prochází naproti nám jedna neznámá holka. Už jsem psal, že přesně nevím, co se slečnám odehrává uvnitř, ale v ten moment se usmála! Z toho zástupu osob se svěšenou hlavou si určitě každej myslel, že to je na něho. Jen pro info, byla pěkná. Snažil jsem se usmát i já, měl jsem trochu ztuhlou pusu a než se mi to podařilo, tak už jsem byl za ní. Ušel jsem nějak bezmyšlenkovitě 50 metrů a najednou stojím vevnitř, teplo, bufet, automat na kávu… a já si pro sebe říkám: "Určitě to bylo na mě…"

Chápete taky, proč se používá výraz "zbytek večera"? Hezký zbytek večera, jak zbytek? Jako, že už toho moc nezbývá? A proč mi to někdo připomíná, že už končí?! No, nic.

A stalo se mi, že se mi dostal nějakej vir do PC, kterej způsobuje v prohlížeči automatické otevírání záložek. Jsem třeba na Seznamu.cz a za pár minut se otevřou 2 stránky. Často k tomu dojde ihned po zadání webové adresy. Takže to neustále myší zavírám. A když jsem pak na cizím počítači, třeba ve škole... tam žádnej vir není! Taky jak by se tam dostal? A já už nemusím zavírat. A na to právě nejsem zvyklej! Sedím a čekám, kdy přijde otevření a ono nic! Moje reflexy jsou úplně zbytečný a já cítím úlevu jako nikdo jinej, kterej to vůbec nezná. Jak říká Jaromír Jágr: "Pokud chceš dobře bruslit, musíš na tréninku na nohách nosit závaží..."

Začíná druhej poločas, jdu si číst, hezký zbytek večera!


Poslechněte si aspoň píseň, ať to je pro Vás aspoň trochu zajímavý...

Kocovina

21. listopadu 2015 v 17:20 | Just Blaze |  Povídky běžného života

Otevírám oči dalšího dne
když ve mně jsou ještě zbytky levně
chutnajícího vína
všude nádoby ze skla, špína
ve vzduchu je cítit tíha
je to zase ta stejná chvíle
která však vypadá jiná
jakmile vstanu, vidím černobíle
obrysy toho včerejšího dne
kdy na dně byly ještě zbytky vína

Sucho v ústech
na duši žádný úsměv
ani záchvěv radosti
jen hluk ticha
pohled zachmuřeného mnicha
a směs pocitů, která neutichá
jsem stvořen ze změti starostí
koloběh života
minuta štěstí a pak jenom prázdnota

Už je zase sobota
vše zpět ve všednosti
cítím jenom dennodennosti
pomalu končí ráno
vypadá to spíš jako sen
zní to už tak dávno
jak nešel jsem potom ven
a pil ten včerejší den
jenom to levně chutnající víno